Aktuální výzvy evropské bezpečnosti
Praha, 10. 4. 2009
Jednodenní parlamentní konference s názvem Aktuální výzvy evropské bezpečnosti se 6. dubna 2009 konala v Praze na Žofíně. Akce, jejímiž gestory byly sněmovní výbor pro bezpečnost, petiční výbor a hospodářský výbor, probíhala v rámci akcí českého předsednictví Rady EU. Zúčastnili se jí hosté z českého parlamentu i z parlamentů zemí Unie.
Projevy a diskuse probíhaly ve dvou tématických blocích: v prvním bloku zazněly příspěvky k tématu Bezpečnostní hrozby a dopady na občana, druhý panel se zaměřil na přiblížení hospodářských rizik pro evropskou bezpečnost. Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek v zahajovacím projevu poukázal na diverzitu pojmu hrozba a na nutnost vytvářet hierarchii hrozeb, které mezinárodní společenství musí řešit. Vojenská bezpečnost podle jeho slov úzce souvisí také s hospodářským rozvojem a schopnostmi EU účinně pomáhat zemím zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo ekonomickou krizí. Na bezpečnost Evropy působí podle Zaorálka primárně tři vlivy: energetické zdroje a jejich dostupnost, klimatické změny a migrace ve světě a v Evropě. Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost František Bublan vyzdvihl priority evropské bezpečnosti a poukázal na bezpečnostní hrozby a jejich dopad na občany EU. Upozornil na to, že bez fungujícího systému bezpečnosti se nemůže Evropa stát prostorem práva a svobody. Ministr vnitra německé Spolkové země Braniborsko Jörg Schönbohm hovořil o asymetrické hrozbě terorismu a o nutnosti společně čelit organizovanému zločinu. S tím, jak externí hranice Unie ztrácejí svoji neprostupnost, dochází také v jeho domovské zemi k nárůstu obchodu s drogami, prostituce, islamismu, k asimilaci cizích mafií apod. Jak uvedl braniborský host, reálné úspěchy v rovině evropské spolupráce spočívají ve zřízení společné databáze otisků prstů, ve zvýšení bezpečnosti letecké dopravy, v koordinaci repatriování nelegálních migrantů apod. Mezi stěžejní předpoklady spolupráce řadí vzájemnou výměnu sledovaných dat. Předsedkyně sněmovního petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová se dotkla problematiky cizinců, kteří jsou v ČR dlouhodobě bez práce a kteří se stávají obětí mafií nebo přímo přispívají k trestné činnosti. Svou úvahu směřovala rovněž směrem k rozlišení hranice mezi soukromím občanů a veřejným zájmem.
Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR Jiří Dientsbier se pozastavil nad tíží ekologických problémů, které jsou jednou z příčin gradujícího tempa migrace lidí z Afriky do Evropy a dalších částí světa. Řečník upozornil na přímou souvislost mezi nekontrolovatelnou migrací jako zdrojem bezpečnostních rizik a hospodářsko-ekologickými tenzemi řady afrických zemí. Špatné hospodaření s vodními zdroji nebo obchod se zbraněmi jsou výraznými akcelerátory migrace, která neúměrně zatěžuje rozpočty západních zemí a jejich sociální systém. Dientsbier zdůraznil, že vstřícný postoj k migrantům není sám o sobě dostatečným lékem. Pro úspěch podpůrných aktivit vlád EU je třeba pracovat se samotnými vládami a lidmi ve zdrojových zemích, vytvářet pro ně lidsky důstojné podmínky pro život. Podle velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky bude pro členské země EU do budoucna stále aktuálnější problém nalézt způsob soužití a spolupráce se státy, které nesdílejí západoevropský žebříček hodnot a přitom disponují zásobami plynu a ropy, jež jsou pro nás životně důležité. Zástupkyně Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková hovořila o návratech migrantů, jejich reintegraci v zemi původu, o boji proti obchodu s lidmi a dalších věcech tohoto obsáhlého tématu. Konference se stala impulsem pro účastníky k tomu, aby hledali společné cesty k předcházení a řešení aktuálních bezpečnostních hrozeb v Evropě i ve světě.
Odpolední panel konference se týkal hospodářské krize jako hrozby evropské bezpečnosti. Panelu předsedal Oldřich Vojíř, předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a Karel Korytář, místopředseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu. Ti také přednesli své úvodní příspěvky o způsobech přístupu k řešení důsledků hospodářské krize v České republice, senátor Korytář pak připojil i informaci o velkých liniových dopravních stavbách v České republice a jejich významu pro rozvoj ekonomiky v jejich krizových stavech. Další referáty přednesli vždy z hlediska své odbornosti a vykonávané funkce pánové Karel Dyba (velvyslanec a stálý představitel České republiky při OECD), Petr Zahradník (člen ekonomické rady vlády), Bedřich Moldan (výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu) a Jan Pretel (Český hydrometeorologický ústav).
V odpolední části konference proběhla živá a široká diskuse, která se nesla především v duchu úvah, zda současná finanční a ekonomická krize doplněná řadou dalších bezpečnostních rizik, které může vyvolávat neřízená migrace, případné změny klimatu či energetická závislost na zemích stojících mimo EU či euroatlantický politický a kulturní prostor, má vést k větší ingerenci států na do svých ekonomik a finančního hospodaření, resp. do ekonomických principů celounijních, nebo zda naopak je základní hodnotou a i budoucím řešením ponechání co největšího volného prostoru pro podnikatelské aktivity privátní sféry s minimem státní regulace. Postoje účastníků konference byly v těchto věcech až překvapivě rozdílné a diskusní příspěvky ukázaly velmi pestrou šíři postojů k budoucím modelům řešení vztahu státu k privátní podnikatelské sféře a tržním principům, na kterých se její podnikání uskutečňuje. Právě toto názorové spektrum bylo nejspíše nejzajímavějším momentem odpolední části konference. Diskutovány byly v návaznosti na vystoupení Jana Pretela i klimatické otázky, v závěru diskuse pak úloha jaderné energetiky, v níž někteří vystupující ( například pan Kimo Sasi z Finska) spatřují jediné reálné řešení pro zabezpečení energetických potřeb budoucí Evropy. Diskusi odpoledního panelu konference shrnul předseda výboru pro bezpečnost František Bublan parafrází známých slov presentovaných po událostech v září 2001 - "Svět po odeznění současné hospodářské krize již bude jiným světem, než jaký býval před touto krizí".
Se závěrečným slovem vystoupil místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Shrnul program celého dne, poděkoval účastníkům konference za jejich aktivní přístup a vyjádřil přesvědčení, že tato témata budou předmětem jednání i při dalších konferencích pořádaných některou z příštích předsednických zemí. Vyjádřil také jménem předsedajících přítomné italské delegaci soustrast s obětmi ranního zemětřesení v kraji Abruzzo ve střední Itálii.